Pojem reklamní pohádka zná hlavně starší generace a sběratelé. Jedná se zpravidla o dvojlisty formátu A6 a menší, provedení bylo jak černobílém tak hlavně barevném.
Pohádky vycházeli v dobách první republiky až do převálečných let. U většiny věcí, které si dítě velmi oblíbí a rádo s ní hraje platí, čím více oblíbené, tím více ohmatané, ošoupané a poškozené. Je to i tento případ. Ve snaze tomu předejít našla uplatnění vazba jednotlivých pohádek do svazků.

Pohádky byli přibalovány k různým výrobkům, nebo byly rozdávány v obchodech, kde se dalo zboží zakoupit. Byla to přívětilá forma reklamy, která motivovala rodiče ke koupi.
Mezi výrobky, které se takto propagovali mimo jiné patřili:

• cikorka a káva (Kroměřížská, Čepkova, Velimská, Ostroměřská, ANT.ŠTEFANA, Kolínská)
• mýdlo a prací prostředky (Pilnáček, Červinka, Vita, Hellada, Standard, Ottovo rakovnické, Smrček)
• velkoobchod s moukou (Pernerová)
• obchod s drogistickým zbožím (Heřman)
• kosmetiské výrobky (f. Cléo)
• porkmové tuky (Kubín)
• koloniál (Rýdl, Miškovský)
• víno (Mudr. Jeřábek)
• soudní znalec (Bydžovský)
• a mnoho další výrobky jako držátko žiletek, dětská hra (Cowboyka)

Na tvorbě se podíleli i známý výtvarníci (M. Fisherová-Kvěchová, A. Scheiner), texty často čerpali z klasických pohádkových motivů v různých obměnách. Kromě pohádek zde najdeme i pověsti.

K starším tiskovinám také patří série Pohádky z celého světa kolem roku 1930. Po revoluci je napodobilo vydávání časopisu na pokračování (do kufříku).

V dobách komunismu bych se za alternativu reklamních pohádek dalo považovat vydávání pohádkových lístečků. Vydávali se pravidelně, kupovali se v trafikách, v kapse z tvrdšího papíru se nacházelo 8 pohádek. Objevovaly se zde ale hlavně pohádky cizí (socialistických zemí). A příběhy s pohádkovými motivy vydávali i další podniky: např. Besip.